21. června 1949 - výročí tragického osudu generála Heliodora Píky
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců, vojenských odborníků a diplomatů, osobnosti číslo jedna našeho východního odboje. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.
Rádi bychom informovali čtenáře, že u příležitosti tohoto výročí popravy generála Heliodora Píky (21. června 1949) je možné zakoupit knihu A. Benčíka a K. Richtera: Vražda jménem republiky s 20% slevou.
16. června 1426 - výročí bitvy u Ústí nad Labem
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Mimo výročí 600 let od upálení Jeronýma Pražského, které jsme si připomínali v roce 2016, uplynulo i 590 let od bitvy u Ústí nad Labem, jedné z největších vítězných bitev husitů, kde se poprvé v roli vrchního velitele objevil Prokop Holý. O prvním výročí se hovoří, o tom druhém se ví již méně, byť jsou spolu nedílně dějinně spojená.
Z husitství si dnes už připomínáme pouze každoročně upálení Jana Husa, myslím si však, že ani upálení Jana Husa nebo Jeronýma není oddělitelné od doby následné, a pokud chceme být k dějinám autentičtí, měli bychom uvažovat ve spojitostech.
30. května - dvě výročí spolu související - 1416 + 1434
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Na dnešní den, 30. května, připadají dvě výročí spolu související.
30. května 1416 byl upálen římskou církví český filozof Jeroným Pražský.
30. května 1434 padl vůdce husitského státu (1426-1434) Prokop Veliký v bitvě u Lipan.
Více o životě evropského vzdělance, nekonformního bojovníka za svobodu slova a buřiče v knize - Jiří Krutina: První český filozof a vlastenec Jeroným Pražský.
75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Dne 27. 5. 1942 došlo k významné akci jak z pohledu světových, tak našich dějin – atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, který na následky zranění zemřel.
Atentát na říšského protektora R. Heydricha má však hlubší význam, než se obecně myslí, který tímto zůstává zastřen. Tato událost významně ovlivnila běh 2. světové války i vývoj našeho postavení po skončení války.
Trýznivý soumrak bohů - Duben a květen 1945: cestu „třetí říše“ k porážce lemovaly zločiny
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Strhujícím vyprávěním nás autor zavádí k těžce zkoušeným obyvatelům valašských hor, ale i do míst, kde docházelo k hromadným popravám i v době, kdy představitelé hitlerovského Německa již podepisovali bezpodmínečnou kapitulaci a žádali o velkomyslnost vítězů.
Roman Cílek, jeden z nejplodnějších a nejčtenějších našich autorů literatury faktu, kdysi řekl, že vnímá „dějiny jako svár takových i onakých idejí v obdivuhodném doprovodu milionů člověčích osudů“.
Karel Havlíček. Korespondence I. 1831 - 1842
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.
O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842 (odjezd do Ruska)...
ANTHROPOID - příběh československých vlastenců
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Kniha je věnována 75. výročí seskoku skupiny Anthropoid na území protektorátu Čechy a Morava a seznamuje čtenáře s příběhem této paraskupiny a jejím působením. Úkolem Anthropoidu bylo uskutečnění nejvýznamnějšího odbojového činu druhé světové války – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Žádný jiný Hitlerem porobený národ v Evropě si netroufnul takový čin uskutečnit. Je to důkaz boje českého národa za svoji svobodu a jeho nezměrného hrdinství a obětí pro druhé.
František Josef I. - Sto let od smrti
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů.
Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.
Svědek z cely smrti - Češi před soudy třetí říše a poválečné osudy jejich soudců a katů
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Kniha Svědek z cely smrti je na současném českém knižním trhu něčím zcela ojedinělým.
Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu, studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny (aby nakonec zázračně přežil), pomáhá autorovi – obrazně řečeno – oživit mnohatisícovou armádu mužů, žen a mnohdy ještě mladistvých chlapců a dívek, včetně dětí, kteří v mimořádně nepříznivých podmínkách vedli, přímo v srdci protektorátu Čechy a Morava, válku s mnohem silnějším a mocnějším nepřítelem...
Jaký je odkaz prvního československého prezidenta TGM dnešku?
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Krutina
7. 3. 1850 – Narození prvního československého prezidenta TGM.
Dnes si často jenom připomínáme životopis TGM. Co ale chybí míním, je opakované seznamování zejména s názory a idejemi TGM a jejich studium pro dnešní dobu. To je to, v čem pokulháváme a co se nám nedaří. Přitom TGM je součástí našeho dějinného vědomí, byl první prezidentem obnoveného samostatného státu, obnoveného současně v historických hranicích země Koruny české. Mnoho politiků má při různých výročí plné řeči odkazu TGM, ale soudě podle jejich vlastního jednání, o TGM a jeho pohledu na svět ví málokdo.
