S hospodářským úpadkem pobělohorské doby zesílil i politický, národnostní a kulturní útisk českého národa. Habsbursko–klerikální reakce vyvinula úsilí, aby vojenskou porážku české opozice dovršila také ideologickým porobením českého národa. Věc nebyla snadná v zemi, kde více než 90 % obyvatelstva patřilo k různým směrům evangelického vyznání. Bojovný jezuitský řád si vzal za úkol vyhladit všechna náboženská vyznání, která navazovala na husitské revoluční tradice. Český národ měl být pokatoličtěn a převeden znovu do područí římské církve. Protestantští kazatelé byli vypovězeni a za pomoci vojenských oddílů začalo násilné obracení na katolickou víru. Ve městech byla nekatolíkům upírána všechna práva a byli postaveni mimo zákon.

( Z článku PhDr. Václav Šůstek, CSc.: Soužití Čechů s Němci v českých zemích )