Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes (viz obrázek níže) a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. Náčelník M. Tyrš vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví (Základové tělocviku). Ideovou stať Náš úkol, směr a cíl uveřejnil v časopise SOKOL (1871). V roce 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, v němž byla vedoucí osobností Tyršova žačka Klemeňa Hanušová

Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování - výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. - povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé - starosta Dr. Schneider a náčelník dr. Vaníček - se stali organizátory nové čs. armády.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (Šupčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další). Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.

Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila "sjednocená tělovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen - již počtvrté - k novému životu.

( Zdroj: Historie Sokola )