Roku 1945 americká armáda osvobodila koncentrační tábor Dachau.
Koncentrační tábor byl zřízen nacisty 20. března 1933 a školili se zde příslušníci SS. Systém správy tábora, zahrnující i plánované vraždění vězňů, se stal vzorem pro ostatní německé koncentrační tábory.
Koncentračním táborem Dachau prošlo přes 200 000 osob z více než 30 zemí, z nichž pravděpodobně 25 613 osob zemřelo v táboře a dalších téměř 10 000 zemřelo po deportaci do dalších koncentračních táborů.
( Zdroj: Os-Obroda.cz )
Komentář Jiřího Krutiny:
Dachau byl první postavený koncentrační tábor v Německu. Byl postaven už v roce 1933 s nástupem A. Hitlera k moci. Byl navržen a zkonstruován v domě míru na ministerstvech říšské vlády. Tedy už v roce 1933 německá veřejnost dost dobře věděla, co se v Německu děje. První byli zlikvidováni „méněcenní" typu duševně nemocných. Začalo to tichou kampaní v Německu, kde se objevovaly letáčky s tím, že duševně nemocní v sanatoriích žijí na úkor společnosti, a přestože jsou „méněcenní", tak parazitují na zdravých Árijcích. A byli v tichu vyhubeni. Německá veřejnost tiše přihlížela. Pak následovali členové všech jiných náboženských skupin mimo katolíků. Tak byli odstraněni například němečtí buddhisté a jiné náboženské spolky. A opět německá veřejnost přihlížela. Pak následovali komunisté a sociální demokraté, a pak teprve Židé. Nikdo v Německu se proti tomu nepostavil veřejně. Vše bylo naplánováno v době míru a na civilních ministerstvech německé vlády jako státní politika. Na to nezapomínejme.
Základní rámec, v kterém se odehrávala 2. světová válka a v kterém je nutno posuzovat všechny její historické procesy, je pangermanský sen o světovládě nadřazené rasy nového Evropana - Árijce s právem vyhubení a otrockým upracováním k smrti méněcenných Slovanů, kteří jim měli sloužit jako otroci na východě. To byly ideje v pozadí této války. Je velký rozdíl, pokud toto někdo plánuje cíleně jako státní politiku, tedy jako kolektiv – národ, a je rozdíl, pokud pod vlivem šestileté okupace Češi, stejně jako jiné národy v Evropě, si to s Němci vyřídili odsunem, při kterém došlo k individuálním atrocitám na Němcích. Neprovinili se proto, že byli Němci, jak se nám snaží tvrdit zástupci „sudeťáků", ale nesli kolektivní zodpovědnost za své protistátní jednání a za zradu čsl. národa a společné demokratické ČSR. Ve své době, a z jiného pohledu to nejde posuzovat, se jednalo o zcela legitimní věc, ke které došlo v celé Evropě i na jiných Němci okupovaných územích. Pouze u nás to však zkoušejí, co si vydržíme namluvit.