Dne 23. května 1618 vyvrcholil boj českých nekatolických stavů proti vládnoucím Habsburkům vyhozením místodržících z oken Pražského hradu. To mělo poté za následek zahájení třicetileté války, která předznamenala vývoj v Čechách a na Moravě na stovky let.

Za vlády Matyáše došlo k upevnění pozice katolické církve. Císař zakázal protestantské sněmy, v březnu 1618 nepovolil zasedání českých stavů a nařídil zavřít nekatolické kostely v Broumově a v Hrobu u Teplic.

Stavové si však tuto skutečnost nenechali líbit a zosnovali tajný plán, tedy veřejné zbavení života královských místodržících. Dne 23. května 1618 se stavové a stovka jejich přívrženců vydali pod vedením hraběte Jindřicha Matyáše Thurna na Pražský hrad.

Zde zinscenovali improvizované soudní líčení proti dvěma ze čtyř přítomných ministrů, Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a Jaroslavem Bořitou z Martinic. Po vzrušené debatě byli oba místodržící shledáni vinnými z rušení majestátu, nepřáteli stavů i obecného dobrého a odbojníky království Českého (velezrádci) a byli odsouzeni k smrti vyhozením z oken v druhém patře. Pád z výšky 16 metrů však defenestrovaní přežili a následně uprchli. Významným důkazem, že nešlo o momentální výbuch vzteku, je i fakt, že další dva přítomní členové zemské vlády tj. nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka a Matouš Děpolt z Lobkovic byli po provedení exekuce doprovozeni v čestném průvodu z Pražského hradu do města do svých bytů.

Tento akt byl počátkem českého stavovského povstání a znamenal otevřený boj mezi stavovskými a habsburskými vojsky.

Použitý zdroj: Ceskatelevize.cz, Wikipedia.org

Poznámka Jiřího Krutiny:

Tímto aktem de facto začala 30letá válka v Evropě s neblahým koncem pro český stát - nějak se nám daří držet primát, že většina celoevropských válek začíná u nás... Výsledek: ztráta náboženské svobody, státnosti a národnostní útlak - pardon pastorace - pod vedením katolíků a Habsburků...