edvard-benes

Dne 7. června 1948 - měsíc poté, co se pokusil vzepřít komunistům, když odmítl podepsat novou československou ústavu, prezident Beneš abdikoval na úřad prezidenta a jeho nástupcem se stal Klement Gottwald.

Edvard Beneš byl po 2. světové válce znovu zvolen Československým prezidentem dne 19. června 1946. Ve své funkci usiloval o zachování parlamentně-demokratického politického systému i zahraničních politických vazeb, přesto však v zásadě přijal program „socializující demokracie". Postupně byl konfrontován s tvrdou realitou sovětských politických zájmů a strategie KSČ na uchopení moci.

Během února 1948, za politické krize způsobené neschopností demokratických stran, mu ministři demokratických stran netakticky nabídli svoji demisi. Hlavním důvodem jejich demise bylo náhlé obsazení všech vedoucích míst ve Sboru národní bezpečnosti (SNB) komunisty. Beneš jejich demisi po komunistickém nátlaku 25. února 1948 přijal a pověřil předsedu KSČ Klementa Gottwalda opětovným sestavením vlády, která pak vznikla již zcela pod komunistickým vedením.

V té době byl už Beneš ovšem velmi vážně nemocen. Dlouhodobě trpěl Ménierovou nemocí a častými migrénami. V červenci 1947 jej postihl záchvat mrtvice a od té doby musel být pod stálým lékařským dohledem. Počátkem roku 1948 musel chodit o holi, trpěl nesnesitelnými bolestmi hlavy a místy i ztrátou řeči. Jeho postižení se stále výrazněji zhoršovalo.

V květnu 1948 se prezident Beneš ještě pokusil komunistům vzepřít, když odmítl podepsat novou československou ústavu, kterou bylo zlikvidováno demokratické státní zřízení. Měsíc poté, 7. června 1948 abdikoval Beneš na úřad prezidenta, jeho nástupcem se pak stal Klement Gottwald.

Dopis prezidenta republiky Edvarda Beneše ze dne 7. června 1948, adresovaný předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi:

Pane předsedo vlády,

dne 4. května t. r. oznámil jsem Vám svůj definitivní úmysl resignovati na presidentskou funkci. Prodiskutovali jsme tehdy toto mé rozhodnutí v souvislosti s problémy celkové politické situace; sdělil jsem Vám též, že také lékaři mi doporučují, abych vzal ohled na svůj dnešní zdravotní stav. Odvolávaje se na tento náš rozhovor, prosím Vás, abyste oznámil Národnímu shromáždění mé rozhodnutí a požádal je, aby vzalo laskavě na vědomí moji resignaci na odpovědný úřad, jímž mne jednomyslnou volbou dne 19. června 1946 poctilo. Děkuji mu za jeho důvěru, děkuji za důvěru a lásku lidu, která mi byla vždy nesmírnou posilou a kterou jsem se snažil nezklamat.

Přeji všem svým drahým spoluobčanům, jejich odpovědným zástupcům a jejich vládě, aby republika zůstala ušetřena všech pohrom, aby všichni žili a pracovali v snášenlivosti, lásce a odpouštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali.

Věřím v dobrého genia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky.

Váš dr. Edvard Beneš.

 


Beneš se po abdikaci uchýlil do soukromí. Nedlouho poté, dne 3. září 1948 zemřel v Sezimově Ústí. Zde v parku své vily je spolu se svou manželkou Hanou pochován. Jeho oficiální státní pohřeb v Praze se stal příležitostí k projevům nesouhlasu širokých vrstev s komunistickým režimem.

benes edvard projev Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938. V období tzv. Druhé republiky a německé okupace v letech 1938–1945 byl v exilu, v letech 1940–1945 jako prezident v exilu. Úřadujícím prezidentem Československa byl opět v letech 1945–1948. Byl jedním z vůdců prvního československého odboje a hlavním představitelem československého odboje během Druhé světové války.

(Použité zdroje: Wikipedia.org, Nezapomente.cz)

Additional information