Vratislav II. († 14. ledna 1092) byl panovník českých zemí z rodu Přemyslovců. Vládl jako český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a jako král pak do 14. ledna 1092. Vratislav byl syn knížete Břetislava I., bratr Spytihněva II., Konráda Brněnského, Oty (Olomouckého) a Jaromíra.
Vratislav II. byl významným spojencem císaře Jindřicha IV., se kterým se sbližuje v době bojů o investituru a kterému mnohokrát prokáže v bojích s papežem stejně jako s německými knížaty neocenitelné služby. Bližší okolnosti přátelství Vratislava a Jindřicha nejsou dnes známy, ale nelze je vysvětlovat pouze odkazem na lenní pouto knížete k císaři.
V roce 1086 císař Jindřich IV. knížete Vratislava II. za jeho služby a přátelství odmění – dne 15. června ozdobí Egilbert, arcibiskup mohučský, v kostele sv. Víta na Pražském hradě Vratislava a jeho manželku korunami, přičemž královská hodnost není dědičná, je udělena pouze Vratislavovi. Od Jindřicha získává Vratislav též (dočasně) tituly markraběte saského východní marky (Lužice), Míšeňska a později markraběte bavorského východní marky (Rakous).
Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.
-- Kosmova kronika
Současně s korunovací na českého krále je Vratislavu II. udělen i titul krále polského.
Korunovací Vratislava II. dochází v českých dějinách k významnému kroku – nastává postupné uvolňování vazeb českých panovníků na panovníky německé. Dokladem toho je i ten fakt, že za Vratislavovi vlády přestávají české země odvádět starý roční poplatek a místo něj je přijat závazek, že český panovník vypraví 300 jezdců při císařské římské korunovační jízdě.
U příležitosti korunovace vznikl také Kodex vyšehradský.
Zdroj: Wikipedia.org, Zivotopisyonline.cz
|
|
 |
| Vratislav II., Freska ze znojemské rotundy. | Vratislav II. jako král (Vyšehradský kodex) |
