Dne 14. září 1937 zemřel na zámku lánském český filosof a sociolog, náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Narodil se v Hodoníně na Moravském Slovácku, studoval na německých školách v Brně a ve Vídni, kde r. 1876 promoval a habilitoval se na universitě r. 1879. Do Prahy byl povolán za mimořádného profesora 1882, na řádného povýšen r. 1896.

Vlastním oborem Masarykovým byla sociologie, ale jeho osobnost aktivně zasahovala do všech oborů života vědeckého i veřejného. Roku 1891 byl zvolen za říšského poslance, seskupil kolem sebe české realisty, kterých byl hlavou a v jejichž listu „Čas“, redigovaném Herbenem, popularizoval své názory.

Stál v čele redakce Ottova Slovníku Naučného a založil kritický časopis „Athenaeum“, ve kterém byla 1886 zahájena kampaň proti pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, pro niž Masaryk zmobilizoval vědecké síly ze řad filologů i historiků.

T. G. Masaryk byl bojovný filosof, zasahuje do velezrádného procesu záhřebského, stejně jako do několika domácích afér českých.

Literární a vědecká činnost Masarykova je mnohotvárná. Veliký zájem vzbudily jeho práce sociologické, na př. „O sebevraždě“, „Sociální otázka“ aj. Vlastní filosofie se dotýkají studie o Pascalovi, o Humeově skepsi, ke studiu dějin se přibližují práce „Theorie dějin dle Th. Bucklea“ a kniha studií „Z duchovních dějin Ruska“, definitivně vydaná r. 1913 ve dvou svazcích „Russland und Europa“ (česky 1919 – 1921).

K české historii se Masaryk přiblížil v knížce „Jan Hus, Naše obrození a reformace“ (1896), „Česká otázka“ (1895) a „Fr. Palacký's Idee des böhmischen Volkes“ (1898), ve kterých zdůraznil náboženský moment jako dominantu v duchovním dějství českého národa.

Množství brožur a přednášek z oblasti studií náboženských, estetických, kulturně-historických, z praktické životní filosofie i z jiných oborů, rozšiřuje značně Masarykovu bibliografii. Filosofický význam Masarykův nespočívá v hlubinách kontemplace, ani v objevech nových světů. Masaryk, duch především kritický, analyzoval věci obecně známé a snažil se dobrat jakési synthese myšlenkových proudů ze západu i východu, na níž pak postavil svůj lidský i literární program.

Široký zájem o všechny duchovní oblasti a množství konfliktů s představiteli konservativní a tradiční mentality získalo Masarykovi mnoho odpůrců i stoupenců.

(Zdroj: Os-obroda.cz)