Mnichovska dohoda

Mnichovská dohoda (označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938). Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.

Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.

(Zdroj: cs.wikipedia.org)

* * *

29. – 30. 9. 1938 – mnichovská zrada

Byli jsme a budemDne 29. 9. 1938 se koná mezinárodní konference v Mnichově, kterou oficiálně zor­ganizoval Mussolini. Sešli se zde Hitler, Chamberlain (a ministr zahraničí Halifax), Mussolini (a ministr zahraničí Ciano), Daladier (a tajemník ministra zahraničí Léger). Léger jako zarytý pacifista neúnavně přesvědčuje ministerského předsedu, aby všem německým požadavkům ustoupil. Celý průběh setkání je neorganizova­ný, nebyl žádný jednací řád, celé to má povahu ve stylu: Hitler něco předloží, ostat­ní odsouhlasí. Tři zasedání – odpoledne, půlnoc 29.–30. 9.

Výsledkem „dohody“, ke které nejsou přizváni ani čeští zástupci Mastný a Masa­řík (ti celou dobu jednání čekali za dveřmi), je dohoda mocností o odstoupení čes­koslovenského pohraničí, tzv. Sudet, Německé Třetí říši.

Česká vláda dostane za úkol ještě téhož dne nejpozději do tří hodin odpoledne (v tu dobu jsou tři hodiny ráno) vyslat zástupce, aby se zúčastnil komise, která má dohodu uvést v platnost a do Berlína poslat vyslance k projednání detailů evakua­ce českého obyvatelstva ze Sudet.

Podpis Mnichovské „dohody“

podpis mnichovske dohodyMnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy a je dodnes odstrašujícím příkladem politiky ústupků. Proto jsem se rozhodl ji zde připomenout.

Znění Mnichovské dohody

Dohoda uzavřená mezi Německem, Spojeným královstvím,

Francií a Itálií v Mnichově 29. září 1938

Německo, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se zřetelem k dohodě, jíž už bylo ve věci odstoupení sudetoněmeckého území v zásadě docíleno, na těch­to podmínkách a modalitách tohoto odstoupení a na opatřeních z něho vyplýva­jících a prohlašují, že jsou jednotlivě odpovědné za zajištění kroků nutných k jeho zabezpečení.

1. Vyklízení začne 1. října.

2. Spojené království, Francie a Itálie ujednávají, že se vyklizení území provede do 10. října, a to bez zničení jakýchkoli existujících zařízení, a že je československá vláda odpovědná za to, že se vyklizení provede bez poškození uvedených zařízení.

3. Modality vyklizení stanoví v jednotlivostech mezinárodní výbor složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie, Itálie a Československa.

4. Etapovité obsazování převážně německého území německými oddíly začne 1. října. Čtyři části území, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí: Část území označenou I 1. a 2. října, část území označenou II 2. a 3. října, část území označenou III 3., 4. a 5. října, část území označenou IV 6. a 7. října. Zbývající území převážně německého charakteru neprodleně určí shora uvedený mezinárodní výbor a německé oddíly je obsadí do 10. října.

5. Mezinárodní výbor zmíněný v § 3, určí oblasti, v nichž se má konat plebiscit. Tato území obsadí až do ukončení plebiscitu mezinárodní formace. Týž výbor stanoví modality, za nichž se plebiscit provede, přičemž je třeba pokládat modality sárského plebiscitu za základ. Výbor určí rovněž den konání plebiscitu; tento den však nesmí být pozdější než konec listopadu. 

6. Konečné vytyčení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor má právo navrhnout čtyřem mocnostem, Německu, Spojenému království, Francii a Itálii, ve výjimečných případech nepatrné odchylky od přísně etnografického určení oblastí, aby se tyto převedly bez plebiscitu.

7. Předpokládá se opční právo pro přesídlení do odstoupených oblastí a pro vysídlení z nich. Opce musí být uskutečněna do šesti měsíců od okamžiku uzavření této dohody. Podrobnosti opce stanoví německo-československý výbor, uváží postup za účelem usnadnění výměny obyvatelstva a vyjasní zásadní otázky, jež z této výměny vyplynou.

8. Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody z vojenských a policejních sborů všechny sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí. V téže lhůtě propustí československá vláda všechny sudetoněmecké vězně odpykávající si trest na svobodě za politické delikty.

Adolf Hitler

Neville Chamberlain

Benito Mussolini

Édouard Daladier

Mnichovska dohoda mapa

Při pohledu na mapu Československa po Mnichovské dohodě je evidentní, že vojenská obrana v osamoceném boji bez pomoci spojenců byla vojensky neřešitelná. Jediný spojenec bylo Rumunsko, mělo s námi krátké hranice na Zakarpatské Rusi.

(Ze skripta Jiřího Krutiny: Byli jsme a budem!)

Additional information

Aminokyseliny pro svaly, sílu a regeneraci