Jan Palach

Dne 19. 1. 1969 zemřel na následky těžkých popálenin Jan Palach (upálil se 16. 1. - ve stejný den se narodila má maminka), jeden ze skupiny studentů, kteří chtěli svými činy vzbouřit tehdejší lidové mínění a poukázat na rezignaci československého lidu, aby neustali ve svém odporu proti okupantům a nastolenému režimu po porážce reformních snah českého lidu, tzv. Pražského Jara v roce 1968.

Sám Palach hned po svém činu řekl, že to udělal proto, aby odešli Rusové. Dnes se jeho čin často politicky zjednodušuje tak, že se Palach upálil na protest proti komunismu/stům. Je třeba však držet se doby, v které se to stalo a skutečnosti. Nešlo o odpor proti komunistům jako takovým, ale proti okupační linii nastolené potlačením reformních snah Dubčeka, Smrkovského a celého českého lidu. Neboť není pravdu, že rok 1968 se týkal pouze jakéhosi boje frakcí uvnitř tehdejší KSČ. To byla část těchto společenských změn, pravdou zůstává, že šlo o celolidové vzepnutí a celkové uvolnění společenského klimatu. Vše nastalo rehabilitací popravených v politických represích v 50. letech a jejich odsouzením a nastavením kurzu k demokratické podobě společenského socialismu, kdy se počítalo i s obnovením tržního hospodářství mimo strategické oblasti hospodářství, atd. Lidé se začali svobodně angažovat v různých společenských spolcích, a dokonce i noviny vydávaly například statě Květoslava Minaříka o józe, byly obnoveny oslavy spojené s TGM, apod. To mi vyprávěla i má maminka, která v této době byla pravidelně na Václavku, jak se říká „u toho". Osobně hovořila i s ruskými vojáky, kteří v srpnu 1969 nás obsadili.

Prostě držme se dané doby a možnosti přemýšlení a uvažovaní tehdejších lidí. Jinak zneužíváme oběti těchto vlastenců. Palach rozhodně nebyl antikomunista a bojovník proti zločinnému komunismu, jak si jej chtějí někteří u nás „upravit", ale byl rozhodně bojovníkem proti všem formám totalismu a útlaku a vlastencem, to jistě ano.

Additional information

„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich