Roku 1950 byl zahájen vykonstruovaný proces s českou političkou JUDr. Miladou Horákovou.

Stala se obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Milada Horáková, za svobodna Králová, se narodila v Praze na Královských Vinohradech v rodině oddané Masarykově myšlence a tedy protirakouských postojů. Vystudovala právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala na Ústředním sociálním úřadu pražského magistrátu pod někdejším vedoucím Petrem Zenklem, později byla nejmladší vedoucí odboru pro mládež. Od roku 1929 byla členkou České strany národně sociální (ČSNS), ačkoliv těžiště její činnosti byla nestranická Ženská národní rada (ŽNR). Angažovala se ve prospěch zrovnoprávnění žen v legislativě, podílela se na tvorbě nového občanského zákoníku na částech o rodině a ženské rovnoprávnosti. Vše podle Masarykova hesla: „není otázka ženská, je jen otázka lidská“. Velmi cestovala a ovládala angličtinu, francouzštinu i němčinu.

Po roce 1939 se zapojila do odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) a Politické ústředí, pro které aktivně vyhledávala na struktuře bývalé ŽNR nové ilegální pracovníky, zajišťovala tajné byty, získávala zpravodajské informace. 2. srpna 1940 byla společně s manželem zatčena. Unikla jen o vlásek smrti, prokurátor jí navrhl trest smrti, který soud nakonec změnil na 8 roků káznice. Ten si odpykávala do dubna 1945 v ženské věznici v Aichachu u Mnichova, v blízkosti Dachau.

Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy, kde se setkala s manželem, který přežil pochod smrti. Opět se zapojila do politického života.

V období února 1948 vyloučena ze všech veřejných funkcí, načež se 10. března 1948 rozhodla demonstrativně vzdát svého poslaneckého mandátu, shodou okolností v den smrti Jana Masaryka. V květnu 1948 založila s bývalým poslancem Josefem Nestávalem neformální skupinu okolo ČSNS, která udržovala kontakty s exilovými politiky, Petrem Zenklem a Hubertem Ripkou. Podporovala lidi usilující o emigraci a nadále se zasazovala proti komunistům.

27. září 1949 byla zatčena StB.

(Zdroj: Os-obroda.cz)