Dne 25. 9. 2013 se na serveru Centrum.cz objevil článek Jan Urban: Mýtus o mnichovské zradě spojenců je lží .

Je až překvapující, jakých chyb v prezentovaných úvahách se jeho autor dopouští. Otázkou je, zda se jedná o záměr, či o pouhou autorovu neznalost celkového předchozího vývoje i kontextu politického postavení České republiky na tehdejší politické scéně.

Autor mimo jiné uvádí: „Západní vlády totiž mohly zradit Československo, ale jenom československý prezident, vláda a parlament mohli zradit, a zradili, vlast a demokracii .“

V dalším textu si klade otázku: „Jak jinak by dnešní střední Evropa vypadala, kdyby na místě osobně zbabělého Edvarda Beneše a jeho jemu podobných politických souputníků stáli skuteční vlastenci a opravdoví státníci! Představme si, například, tuto možnost: Československo v září 1938 odmítlo ustoupit nátlaku velmocí. Neodvolalo mobilizaci a wehrmacht zahájil útok z několika směrů. Po několika hodinách symbolického odporu, kdy letouny Luftwaffe přelétaly demonstrativně nad Prahou, prezident Beneš vydal rozkaz k zastavení ozbrojeného odporu s tím, že přijímá okupaci „s výhradami" a za podmínky, že československé záležitosti zůstanou v rukou Čechoslováků, tedy v rukou vlády a parlamentu. Odmítl rezignovat a každý den ráno projížděl v otevřeném automobilu ulicemi Prahy“.

Ano, vypadala by jinak, v tom se shodneme s autorem. Německo by totiž v takovém případě ihned pokračovalo ve vyhlazovací válce vůči Československu, kdy by zlikvidovalo většinu Čechů přímo při postupu fronty a zbytek by odvleklo na nucené práce do Německa nebo deportovalo na severní Sibiř. Se Slovenskem by možná postupovalo pomaleji, pokud by se Slovensko dokázalo včas přidat na fašistickou stranu, jak stejně později učinilo. Že by však dobře nedopadli, ukazují příklady chování nacistů na Ukrajině, kde byli vítáni jako osvoboditelé, přesto však s místním obyvatelstvem krutě naložili. Nějaké projíždění prezidenta Beneše v otevřeném automobilu ulicemi Prahy je směšné - byl by okamžitě zastřelen.

Autor si zde neuvědomuje, že nemůže porovnávat situaci v Dánsku nebo Norsku a v tehdejším Československu. Zatímco tyto země byly z rasového hlediska určené, včetně jejich obyvatel, k integraci do říše, slovanské státy byly, jako méněcenné, určeny k vyhlazení či vysídlení. Od toho se vyvíjela i politika Němců vůči těmto zemím.

Navíc díky nacistické propagandě, která účinně vytvářela v očích tehdejší Evropy z oběti viníka, by byl ozbrojený odpor Československa vnímán jako rozpoutání války.

Je snadné udělat účet bez hostinského za pomoci směsi polopravd a nepodložených spekulací bez znalosti celkového historicko-politického kontextu.

Při pečlivém prostudování historických fakt je naopak zřejmé, že v tehdejší nejasné a extrémně vypjaté situaci se podařilo prezidentu Benešovi díky geniálnímu politickému manévrování zachránit Český národ před vyhlazením.

{backbutton}

Additional information

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain