Dne 28. 9. 2013 byl v Aši za přítomnosti představitelů města (starosty a místostarosty), předsedy Ašského domovského spolku a veřejnosti znovu odhalen pomník F. L. Jahna. Pomník v roce 1909 nechal postavit Ašský tělovýchovný spolek ke svému 60. výročí své existence. Po osvobození v roce 1945 byla busta, a dodejme, že oprávněně, stržena. V roce 2009, ke stému výročí jeho vzniku, nechalo město Aš okolí pomníku upravit a 28. 9. 2013 byla busta znovu instalována.

F. L. Jahn byl zakladatel německého turnerského hnutí. Turnerstvo byla německá celoříšská tělovýchovná organizace. Jahnovým cílem bylo vychovat zdatné a národně uvědomělé bojovníky za sjednocení Německa a tělocvikem pozvednout vlasteneckého ducha.

Další pomník F. L. Jahna se nacházel v Chebu. Chebský turnerský spolek existoval již v roce 1875. V roce 1931 se stal vůdcem zdejších turnerů K. Henlein. Jedním z počinů chebského turnerského spolku byla výstavba pomníku svému zakladateli F. L. Jahnovi, tzv. Jahnmal. Návrhem pomníku byl pověřen malíř a kreslíř F. R. Zenker z Plavna, zastánce a propagátor radikálních idejí německého nacionalismu. Zenker měl do pomníku vtělit základní teze turnerské ideologie, a to pokud možno co nejokázaleji. V symbolické rovině měl monument představovat posvátnou horu ve smyslu imaginárního středobodu všech Germánů, jako místo nejvyšší úcty. Symbolizoval též odhodlanost a věčnost němectví Egerlanderů (německých obyvatel Chebska). Pomník byl vystavěn na uměle nasypaném pahorku a byl odhalen v roce 1913. Pomník tvořil obelisk se znakem, připomínajícím svastiku. Vrcholem snažení, nejen turnerů, ale všech sudetských Němců, bylo odtržení českého pohraničí a jeho připojení k Velkoněmecké říši. Po osvobození Chebska byl turnerský pomník v říjnu 1945 rozmetán výbušninou, kterou k němu položili českoslovenští vojáci.

Jak vypadala činnost turnerů na Ašsku. Dne 15. 11. 1929 byl K. Henlein spatřen v čele 200 ašských turnerů a hakenkreuzlerů, kteří povykovali a křičeli různá výhružná hesla před domem ašského antifašisty R. Krautheima, na jehož plot vyvěsili různé nápisy a plakát s namalovanou šibenicí. Henlein též řídil polní turnerské hry. Dubnových v roce 1930 se zúčastnilo v Aši 146 pěších a 24 jízdních turnerů a končily přehlídkou před svazovým velitelem. Koncem srpna turnéři uspořádali noční cvičení, kdy při útoku značkovali elektrickými svítilnami palbu, tleskali dlaněmi a s pokřikem hurá vyrazili na zteč. Když K. Henlein založil SdP, tak turneři hromadně přecházeli do Henleinovi strany a tvořili jeho osobní stráž. V ašské turnerské tělocvičně byly v roce 1938 přechovávány zbraně, kterými byli vyzbrojeni teroristé z Freikorpsu.

Těžištěm turnerského svazu, který byl v Československu založen v roce 1919, se staly Sudety. V roce 1931 ovládl svaz K. Henlein se svými stoupenci. Pod Henleinovým vedením se Svaz turnerů rychle změnil na největší brannou zálohu německých separatistů a po nástupu Hitlera k moci se jeho členové úzce sblížili s nacistickou tělovýchovou. Vypjatou nacistickou propagandou a sociální demagogií se jim podařilo získat drtivou většinu sudetoněmecké mládeže. Potřebám nacistického hnutí podřídili cvičitelé svazu také vlastní obsah tělovýchovné činnosti. Vycházeli z Jahnova systému. Velká pozornost byla věnována bojovým cvičením: boxu, zápasu, šermu a střelbě. Výcvik doplňovala branná a orientační cvičení. V ideové výchově se uplatnila starogermánská symbolika, která měla získat váhavé Němce a zastrašit odpůrce. V průběhu třicátých let se Svaz německých turnerů v Československu stal polovojenskou organizací, která se značnou měrou podílela na rozbití Československa.

Komentář Jiří Krutina:

Svým aktem se oficiální politická reprezentace města Aš tedy nehlásí k československým vojákům, kteří v roce 1945 vyhodili do povětří tento pomník německého nacionalismu v Ašsku, z jehož líhně vzešel i K. Henlein, vůdce nacistických sudetských Němců v ČSR a válečný zločinec, ale zřejmě se tak hlásí k německým nacionalistickým tradicím v Aši?

{backbutton}