V roce 1990 se spisovatel Jiří Kovtun pustil do své životní literární práce, kterou psal celých patnáct let: při postupném studiu archivů kongresové knihovny ve Washingtonu, kde pracuje, a nově přístupných archivů v České republice psal první souhrnnou monografickou knihu o T. G. Masarykovi jako československém prezidentovi (1918–1935). Zatímco literatura o Masarykovi před rokem 1918 je bohatá a vyšla i řada jeho celkových životopisů, jeho období prezidentskému zatím žádná speciální monografie věnována nebyla. Kovtun ke své práci shromáždil obrovské množství materiálu. Ovšem nejen to. Stejně jako ve svých dvou předchozích knihách napsal text nejen o Masarykovi samotném, ale o celé pojednávané době. Jeho kniha je tak mimořádně čtivým obrazem celé první československé republiky za Masarykova prezidentství. Je psána se zvláštním důrazem na zahraničně-politické ukotvení československého státu, které měl Kovtun možnost studovat v zahraničních archivech. Odtud i název svazku: Republika v nebezpečném světě. Kovtun v sobě nezapře prozaika: přes obrovské množství shromážděného materiálu napsal knihu neobyčejně čtivou, přístupnou nejširšímu čtenářskému okruhu.
