Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců, vojenských odborníků a diplomatů, osobnosti číslo jedna našeho východního odboje. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.

Rádi bychom informovali čtenáře, že u příležitosti tohoto výročí popravy generála Heliodora Píky (21. června 1949) je možné do konce června zakoupit knihu A. Benčíka a K. Richtera: Vražda jménem republiky s 30% slevou.

Přesně před 69 lety byl zavražděn vlastenec, legionář a protinacistický odbojář - generál HELIODOR PÍKA.

„Kam že zmizela poctivost a odvaha? Kam zmizelo naše »credo« – zděděné od mistra Jana Husa a T. G. Masaryka – které jsme tak hrdě sobě i světu připomínali? Pravda! Je to soumrak národního svědomí, nebo už temno svobody lidských práv? Ne, nemohu uvěřit, neboť génius národa je věčný, přetrvá bouři a nedá zahynouti!"

Heliodor Píka (z dopisu na rozloučenou)

Roku 1949 byl komunisty popraven oběšením na dvoře plzeňské věznice Bory generál Heliodor Píka, československý legionář, významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje.

Byl obviněn ze zrady ve vykonstruovaném soudním procesu. Jeho poprava byla první politickou justiční vraždou v socialistickém Československu.

Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 v Štítině u Opavy v rodině vesnického koláře. Za první světové války přeběhl do ruského zajetí a přidal se ke vznikajícím československým legiím. Z Ruska byla jeho jednotka přesunuta do Francie, kde absolvoval boje na alsaské frontě. Byl několikrát vyznamenán a do Československa se vrátil v hodnosti poručíka. Nasazen byl proti polské armádě v bojích o Těšínsko i na slovenské frontě. Později již v hodnosti kapitána absolvoval jako jeden ze tří československých důstojníků Vysokou školu vojenskou v Paříži. V letech 1932 - 1937 působil jako vojenský atašé v Bukurešti.

Po okupaci Československa uprchl do Francie, kde nabídl své služby Janu Masarykovi a stal se vojenským vyslancem pro Balkán. Zde pomáhal českoslov. a maďarským uprchlíkům z protektorátu.

Po podpisu sovětsko-československé vojenské dohody v roce 1941 se Píka stal atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě s úkolem vytvořit československé jednotky na území SSSR a zajištění zpravodajské spolupráce. Již v srpnu roku 1941 Eduarda Beneše varoval, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu, avšak Benešovu politiku tím nijak neovlivnil. Proti Píkovu působení v Moskvě protestovali mimo jiné zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký.

V květnu 1945 se H. Píka vrátil do Prahy, kde byl jmenován náměstkem náčelníka generálního štábu Československé armády. V tomto období byl oceněn i dvěma sovětskými vyznamenáními. Po únoru 1948 byl zatčen.

Roku 1991 udělil Heliodoru Píkovi prezident Václav Havel in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války.

Zdroj: os-obroda.cz

Dne 26. 1. 1949 začal v Československu první politický proces, a to s generálem Heliodorem Píkou, českým vlastencem, legionářem, bojovníkem proti nacistům, který skončil po vykonstruovaném procesu justiční vraždou. Vše bylo na objednávku moskevské NKVD a Stalina. V roce 1968 byl rehabilitován.

Takto se politický komunistický režim nastolený pro únoru 48 ve spojení s moskevským vedením odvděčil českým vlastencům, bojovníkům za svobodu proti nacistům.

Jiří Krutina

Roku 1949 byl zahájen vykonstruovaný soudní proces s generálem Heliodorem Píkou pro podezření z velezrady, v němž byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Tato poprava byla první politickou justiční vraždou v socialistickém Československu.

Díky iniciativě Milana Píky, syna popraveného generála, a zásluhou houževnatosti a důslednosti jeho obhájce JUDr. Rastislava Váhaly, byl v roce 1968 proces obnoven. Vojenský soud prokázal, že pro vznesená obvinění neexistuje jediný důkaz a rozsudkem z 13. 12. 1968 byl generál Heliodor Píka zbaven všech obvinění a plně rehabilitován.

Stalo se to 4 měsíce po sovětské okupaci. Generál (armádní generál i. m.) Heliodor Píka byl významný československý voják a jako francouzský legionář prodělal těžké boje na alsaské frontě, v Champagni, na Aisně, u Terronu i jinde. Po návratu do vlasti v hodnosti poručíka byl ihned květnu 1919 nasazen v boji proti polské armádě ve sporu o Těšínsko.

Po studiu na vysoké vojenské škole v Paříži (jako jeden ze tří československých důstojníků) se stal vojenským atašé v Bukurešti. Jako významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje pověřený Benešovou vládou vedl odboj proti Němcům na Balkáně.

Zachránil stovky československých občanů, kteří prchali z protektorátu. Později byl prezidentem Benešem pověřen vedením vojenské mise v Sovětském svazu, kam odjel v dubnu 1941. Zde se podílel na vybudování československé jednotky v SSSR a v roce 1943 byl jmenován do hodnosti brigádního generála. Společně s L. Svobodou dokázal čelit tlaku Klementa Gottwalda na zpolitizování jednotek. Po skončení války byl povýšen na divizního generála a zastával funkci zástupce náčelníka hlavního štábu.

Zdroj: os-obroda.cz