100. výročí Zborovské bitvy (1.–2. července 1917)
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Krutina
Tento rok si připomínáme 100 let od bojového vystoupení československých legionářů – tehdy členů československého dobrovolnického vojska, v bitvě u Zborova v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, která byla poslední ruskou ofenzívou v první světové válce.
Můj praděd, Vladimír Bažant, jako střelec 3. pěšího pluku „Jana Žižky z Trocnova“ (dalšími byli 1. pěší pluk „Mistra Jana Husa“ a 2. pěší pluk „Jiřího z Poděbrad“) byl jedním z tehdejších 3500 československých dobrovolníků.
Nová kniha: O tom, co bylo - životopis Svobodovy rodiny
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Kniha vzpomínek Zoe Klusákové, dcery armádního generála Ludvíka Svobody, sedmého prezidenta Československé republiky, je velmi osobním návratem do doby první republiky, let druhé světové války, i do let poválečných.
Autorka vzpomíná na své rodiče, bratra, a na celou řadu rodinných událostí. Její vyprávění ukazuje na příkladu osudu jedné rodiny, jak velké dějiny, které měnily běh života celé společnosti, zasahovaly do života rodin a jednotlivců, když nechtěly být jen nezúčastněnými pozorovateli dění a bezbrannými obětmi událostí.
24. června 2017 uplynulo 75 let od vypálení a vyhlazení osady Ležáky
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Před 75 lety nacisté vyvraždili Ležáky.
Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku.
Ležáckou tragédii nepřežilo padesát dva obyvatel Ležáků. Třicet čtyři žen a mužů z Ležáků bylo zavražděno nacisty 24. června 1942 nedaleko pardubického Zámečku. Sedm osob z Ležáků a dalších více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct dětí z Ležáků našlo smrt v plynových vozech ...
16. června 1426 - výročí bitvy u Ústí nad Labem
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Mimo výročí 600 let od upálení Jeronýma Pražského, které jsme si připomínali v roce 2016, uplynulo i 590 let od bitvy u Ústí nad Labem, jedné z největších vítězných bitev husitů, kde se poprvé v roli vrchního velitele objevil Prokop Holý. O prvním výročí se hovoří, o tom druhém se ví již méně, byť jsou spolu nedílně dějinně spojená.
Z husitství si dnes už připomínáme pouze každoročně upálení Jana Husa, myslím si však, že ani upálení Jana Husa nebo Jeronýma není oddělitelné od doby následné, a pokud chceme být k dějinám autentičtí, měli bychom uvažovat ve spojitostech.
30. května - dvě výročí spolu související - 1416 + 1434
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Na dnešní den, 30. května, připadají dvě výročí spolu související.
30. května 1416 byl upálen římskou církví český filozof Jeroným Pražský.
30. května 1434 padl vůdce husitského státu (1426-1434) Prokop Veliký v bitvě u Lipan.
Více o životě evropského vzdělance, nekonformního bojovníka za svobodu slova a buřiče v knize - Jiří Krutina: První český filozof a vlastenec Jeroným Pražský.
75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Dne 27. 5. 1942 došlo k významné akci jak z pohledu světových, tak našich dějin – atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, který na následky zranění zemřel.
Atentát na říšského protektora R. Heydricha má však hlubší význam, než se obecně myslí, který tímto zůstává zastřen. Tato událost významně ovlivnila běh 2. světové války i vývoj našeho postavení po skončení války.
Trýznivý soumrak bohů - Duben a květen 1945: cestu „třetí říše“ k porážce lemovaly zločiny
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Strhujícím vyprávěním nás autor zavádí k těžce zkoušeným obyvatelům valašských hor, ale i do míst, kde docházelo k hromadným popravám i v době, kdy představitelé hitlerovského Německa již podepisovali bezpodmínečnou kapitulaci a žádali o velkomyslnost vítězů.
Roman Cílek, jeden z nejplodnějších a nejčtenějších našich autorů literatury faktu, kdysi řekl, že vnímá „dějiny jako svár takových i onakých idejí v obdivuhodném doprovodu milionů člověčích osudů“.
Karel Havlíček. Korespondence I. 1831 - 1842
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.
O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842 (odjezd do Ruska)...
ANTHROPOID - příběh československých vlastenců
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Kniha je věnována 75. výročí seskoku skupiny Anthropoid na území protektorátu Čechy a Morava a seznamuje čtenáře s příběhem této paraskupiny a jejím působením. Úkolem Anthropoidu bylo uskutečnění nejvýznamnějšího odbojového činu druhé světové války – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Žádný jiný Hitlerem porobený národ v Evropě si netroufnul takový čin uskutečnit. Je to důkaz boje českého národa za svoji svobodu a jeho nezměrného hrdinství a obětí pro druhé.
František Josef I. - Sto let od smrti
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů.
Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.
