27. června 1950 v 5:35 ráno byla popravena oběšením na dvoře pankrácké věznice jako poslední ze všech čtyř odsouzených k smrti JUDr. Milada Horáková. Ostatky byly zpopelněny a dosud se nenalezly.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech na přímý příkaz Klementa Gottwalda. Osm dní trvající proces měl svůj vynucený „scénář“, podle kterého se měli a byli donuceni obžalovaní chovat, ale v některých momentech přesto jednali proti režii.

Obzvláště Horáková, která byla vyslechnuta 1. den, se nepoddala a přes vynucenou režii se jí místy podařilo bránit sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.

Rozsudky v tomto procesu byly následující: čtyři tresty smrti oběšením včetně Horákové, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let.

Horáková odmítla žádat o milost, ale její dcera i advokát tak učinili. Přestože se mnohé významné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro odsouzené milost u prezidenta, tak Gottwald, formálně na doporučení ministra spravedlnosti, rozsudky k trestu smrti podepsal.

(Zdroj: Os-obroda.cz)

JUDr. Milada Horáková (25. prosince 1901 – 27. června 1950) byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Citát:

„Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží - tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno."

(úryvek z posledního dopisu před popravou, adresovaného sestře, 27. červen 1950)

Krátký dokument na Stream.cz: