prokop hol

Na dnešní den, 30. května, připadají dvě výročí spolu související.

30. května 1416 byl upálen římskou církví český filozof Jeroným Pražský.

30. května 1434 padl vůdce husitského státu (1426-1434) Prokop Veliký v bitvě u Lipan.

Více o životě evropského vzdělance, nekonformního bojovníka za svobodu slova a buřiče v knize - Jiří Krutina: První český filozof a vlastenec Jeroným Pražský.

Dne 27. 5. 1942 došlo k významné akci jak z pohledu světových, tak našich dějin – atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, který na následky zranění zemřel.

Atentát na říšského protektora R. Heydricha má však hlubší význam, než se obecně myslí, který tímto zůstává zastřen. Tato událost významně ovlivnila běh 2. světové války i vývoj našeho postavení po skončení války.

BITVA USTIMimo výročí 600 let od upálení Jeronýma Pražského, které jsme si připomínali v roce 2016, uplynulo i 590 let od bitvy u Ústí nad Labem, jedné z největších vítězných bitev husitů, kde se poprvé v roli vrchního velitele objevil Prokop Holý. O prvním výročí se hovoří, o tom druhém se ví již méně, byť jsou spolu nedílně dějinně spojená.

Z husitství si dnes už připomínáme pouze každoročně upálení Jana Husa, myslím si však, že ani upálení Jana Husa nebo Jeronýma není oddělitelné od doby následné, a pokud chceme být k dějinám autentičtí, měli bychom uvažovat ve spojitostech.

 

Strhujícím vyprávěním nás autor zavádí k těžce zkoušeným obyvatelům valašských hor, ale i do míst, kde docházelo k hromadným popravám i v době, kdy představitelé hitlerovského Německa již podepisovali bezpodmínečnou kapitulaci a žádali o velkomyslnost vítězů.

Roman Cílek, jeden z nejplodnějších a nejčtenějších našich autorů literatury faktu, kdysi řekl, že vnímá „dějiny jako svár takových i onakých idejí v obdivuhodném doprovodu milionů člověčích osudů“.

preview

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů.
Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Additional information