BITVA USTIMimo výročí 600 let od upálení Jeronýma Pražského, které jsme si připomínali v roce 2016, uplynulo i 590 let od bitvy u Ústí nad Labem, jedné z největších vítězných bitev husitů, kde se poprvé v roli vrchního velitele objevil Prokop Holý. O prvním výročí se hovoří, o tom druhém se ví již méně, byť jsou spolu nedílně dějinně spojená.

Z husitství si dnes už připomínáme pouze každoročně upálení Jana Husa, myslím si však, že ani upálení Jana Husa nebo Jeronýma není oddělitelné od doby následné, a pokud chceme být k dějinám autentičtí, měli bychom uvažovat ve spojitostech.

 

Strhujícím vyprávěním nás autor zavádí k těžce zkoušeným obyvatelům valašských hor, ale i do míst, kde docházelo k hromadným popravám i v době, kdy představitelé hitlerovského Německa již podepisovali bezpodmínečnou kapitulaci a žádali o velkomyslnost vítězů.

Roman Cílek, jeden z nejplodnějších a nejčtenějších našich autorů literatury faktu, kdysi řekl, že vnímá „dějiny jako svár takových i onakých idejí v obdivuhodném doprovodu milionů člověčích osudů“.

preview

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů.
Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Kniha je věnována 75. výročí seskoku skupiny Anthropoid na území protektorátu Čechy a Morava a seznamuje čtenáře s příběhem této paraskupiny a jejím působením. Úkolem Anthropoidu bylo uskutečnění nejvýznamnějšího odbojového činu druhé světové války – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. 

Žádný jiný Hitlerem porobený národ v Evropě si netroufnul takový čin uskutečnit. Je to důkaz boje českého národa za svoji svobodu a jeho nezměrného hrdinství a obětí pro druhé.

Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.

O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842 (odjezd do Ruska)... 

Additional information

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich