- Podrobnosti
- Napsal Jiří Krutina
„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.“
~ Jan Ámos Komenský
Právě v tomto roce (2015) si připomínáme 600 let od upálení českého univerzitního mistra, rektora pražské univerzity a kněze tehdejší mocenskou organizací katolické církve. Ve skutečnosti si připomínáme dvě vraždy, neboť o několik měsíců později tentýž koncil prohlásil za kacíře a upálil Husova souputníka, tehdy věhlasného evropského učence Jeronýma Pražského, který byl dříve nucen před pronásledováním inkvizicí opustit univerzity v Sorboně a Heidelbergu.
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Krutina
Státní symboly odrážejí vnitřní povahu – logos, tedy charakter státu a jeho národa. Alespoň si myslím, že by to tak mělo být. Ve státním znaku předchozího státu ČSSR byl odkaz husitství symbolizován pavézou jako základem, na kterém byl český lev a komunistická hvězda. Později byla pochopitelně odstraněna hvězda, ale i pavéza. Zřejmě proto, že husitská tématika byla jednostranně ideologicky využita minulým režimem. Dodejme, že tím samo husitství a jeho nadčasový celoevropský, ba svým způsobem celosvětový duchovně-ideový význam a smysl není dotčen. To se musíme naučit rozlišovat. [...]
- Podrobnosti
- Napsal Jiří Krutina
Pro skutečné křesťany a věřící, kteří nekonzumují názory církví, stejně jako pro vlastence a všechny skutečné Čechy, je význam Mistra Jana Husa mnohem hlubší a jasnější. Mistr Jan Hus obracel pozornost k PRAVDĚ jako cestě k Bohu. Tu hledal především u Ježíše a v evangeliích. Dospěl k ideálu Pravdy, který pak stavěl nade vše. Ideálem poznané pravdy, která spojuje člověka s Bohem a která stojí vysoko nad církví i nad Biblí, předběhl Mistr Jan Hus ostatní náboženské myslitele Evropy o několik století a současně zůstal nepochopen všemi jeho kritiky i do dnešních dnů.
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
27. června 1950 v 5:35 ráno byla popravena oběšením na dvoře pankrácké věznice jako poslední ze všech čtyř odsouzených k smrti JUDr. Milada Horáková. Ostatky byly zpopelněny a dosud se nenalezly.
Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech na přímý příkaz Klementa Gottwalda. [...]
- Podrobnosti
- Napsal Vědomí Národa
Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců, vojenských odborníků a diplomatů, osobnosti číslo jedna našeho východního odboje. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.
Rádi bychom informovali čtenáře, že u příležitosti tohoto výročí popravy generála Heliodora Píky (21. června 1949) je možné do konce června zakoupit knihu A. Benčíka a K. Richtera: Vražda jménem republiky s 30% slevou.
