„V českých duchovních dějinách byl tento nonkonformní intelektuál prvním filozofem v ryzím slova smyslu. Filozofie pro něj nebyla předstupněm k teologii a církevní kariéře, nýbrž svéprávnou naukou zabývající se makro­kosmem i mikrokosmem.“   ~ František Šmahel

Postupně uzrávala myšlenka seznámit se důvěrně s osobou, otázkami a životem Jeronýma Pražského, neboť jsem pociťoval, že půjde o vnitřní dobrodružství, že za jeho his­torickým obrazem se skrývají širší témata a skutečnosti, potenciality, které čekají na své otevření.

Kniha Svědek z cely smrti je na současném českém knižním trhu něčím zcela ojedinělým.

Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu, studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny (aby nakonec zázračně přežil), pomáhá autorovi – obrazně řečeno – oživit mnohatisícovou armádu mužů, žen a mnohdy ještě mladistvých chlapců a dívek, včetně dětí, kteří v mimořádně nepříznivých podmínkách vedli, přímo v srdci protektorátu Čechy a Morava, válku s mnohem silnějším a mocnějším nepřítelem...

„Já si nejdřív musím s pacientem popovídat, pak teprve vím, jak ho mám léčit. Ale když nevím, jak mu je doma, v duši, tak žádnej prášek nepomůže.“

~  Phdr. Mudr. Paul Petričević

Následuje stručné osobní vyprávění, lidský příběh jedné rodiny, jak prožívala období německé okupace po roce 1938, osvobození US armádou, poválečné období i „vítězný únor 1948“, které přišlo od čtenářů mailem. Jak německá okupace, tak uchvácení země komunisty, citelně zasáhla do životů jedné z rodin žijících v Československu, v Horšovském Týně na Domažlicku.

masarykOsmadvacátý říjen roku 1918 se do našich dějin zapsal jako den, kdy se zrodilo samostatné Československo. Dovolím si tvrdit, že události a fakta s tímto datem spojená jsou dostatečně a všeobecně známá a zazněly již mnohokrát. Snad mi tedy prominete, pokud dnes svoji pozornost zaměřím poněkud netradičním směrem, a krátce se zamyslím nad úzce souvisejícím pojmem národa, neboť každá generace je nucena se vůči tomuto pojmu vymezit a jeho aktuálnost nepodléhá dějinné determinaci.

Dnes si připomínáme smrt Jana Ámose Komenského (15. 11. 1670).

komenskyJ. A. Komenský byl velký duch, mystik jednoty bratrské a pravé křesťanské spirituality, navíc s velmi rozvinutým darem duchovní vhled přenést do praktické roviny. Byl na svou tehdejší společnost příliš „napřed", neboť jeho myšlenky jsou nadčasové, jako všech mystiků. Za svůj život přišel o dvě manželky, děti, v Lešnu v Polsku mu shořela jeho takřka 20letá práce, nakonec skončil ve vyhnanství v Nizozemí, jako jedné z posledních protestantských zemí tehdejší doby.

Additional information