- Podrobnosti
Roku 1919 se zřítil a tragicky zahynul na letišti u Vajnor astronom, diplomat a první ministr vojenství bývalé ČSR, Milan Rastislav Štefánik.
Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, generál francouzské armády a také astronom. V letech 1913–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii a v roce 1918 protisovětskou intervenci na Sibiři. [...]
- Podrobnosti
Roku 1945 americká armáda osvobodila koncentrační tábor Dachau. Koncentrační tábor byl zřízen nacisty 20. března 1933 a školili se zde příslušníci SS. Systém správy tábora, zahrnující i plánované vraždění vězňů, se stal vzorem pro ostatní německé koncentrační tábory. [...]
- Podrobnosti
29. 4. 1622 arcibiskup pražský Jan Lohelius vyhlásil dekret/zákaz papeže Řehoře XV., jímž bylo zrušeno přijímání pod obojí. Národu českému byl tak naprosto odňat kalich Páně, za který tolik bojoval během takřka 20 let husitských válek a který mu přiznal basilejský koncil v roce 1433 a se stoletým zpožděním i kurie římská.
- Podrobnosti
22. 4. 1941 byl zatčen pplk. Josef Balabán, člen legendární odbojové skupiny „Tři králové“ působící na území protektorátu, ve večerních hodinách ve Velvarské ulici č.p. 22, kde měl domluvenou schůzku s lékárníkem Otakarem Schiedeckem a neznámým konfidentem vydávajícím se za důstojníka (nejčastěji jím bývá označován Antonín Nerada). Dle výpovědí uložených na gestapu byl Balabán obklíčen čtyřmi úředníky gestapa, příslušníky protektorátní policie a konfidentem Jaroslavem Nachtmanem. [...]
- Podrobnosti
Roku 1420 vydali čeští páni Čeněk z Wartenberka, nejvyšší purkrabí, Oldřich z Rožmberka i jiní páni a město Praha list k všem Čechům a Moravanům, v němž byly vypsány příčiny, pro které král Zigmund Uherský nemá za českého krále být jmenován ani přijímán. V listě bylo uvedeno deset důvodů proti Zigmundovi.
V jasně psaném českém listě byl uveden i obsah artikulů pražských, k nimž byl přidán další účel českého boje, totiž očištění zlé a křivé pověsti národa i království českého. [...]
- Podrobnosti
Trojnásobný mistr svobodných umění (Sorbona, Heidelberk a Kolín n. Rýnem), který byl v r. 1407 přijat do svazku univerzity, ale jako laik nemohl kázat, a proto se cele věnoval odborné práci. 4. 4. 1415 se M. Jeroným Pražský ocitl nepoznán v Kostnici, aby přispěchal na pomoc svému příteli Janu Husovi. 7. 4. přibil na dveře kostelů a radnice listy v latině, němčině a češtině, kterými se ohlásil králi i koncilu žádaje o průvodní list a veřejné slyšení. Pak se skryl. 18. 4. koncil vydal veřejný půhon proti Jeronýmovi, který se však již dříve dal na útěk do vlasti. [...]
- Podrobnosti
Roku 885 zemřel ve svém sídle na Velehradě sv. Metoděj, bratr Konstantina (Ciryla), slovanský apoštol a první moravsko-panonský arcibiskup.
Působil nejprve společně se svým bratrem Cyrilem, a po jeho smrti r. 869 byl pověřen pastýřskou prací nejen na Moravě, ale i v Panonii, která patřila pod jurisdikci stolce římského. Při návratu z Říma byl Metoděj uvězněn biskupy latinského ritu, a teprve na přímluvu papeže Jana VIII. propuštěn. [...]
- Podrobnosti
Roku 1592 se narodil učitel národů, biskup Bratří, veliký mystik, básník a pedagog Jan Ámos Komenský (Comenius).
J. A. Komenský byl velký duch, mystik Jednoty bratrské a pravé křesťanské spirituality, navíc s velmi rozvinutým darem duchovní vhled přenést do praktické roviny. Byl na svou tehdejší společnost příliš „napřed", neboť jeho myšlenky jsou nadčasové, jako všech mystiků. Za svůj život přišel o dvě manželky, děti, v Lešnu v Polsku mu shořela jeho takřka 20letá práce, nakonec skončil ve vyhnanství v Nizozemí, [...]
- Podrobnosti
Dnes si připomínáme výročí úmrtí Jana Masaryka (syna TGM), který byl ministrem zahraničí v Benešově vládě za jeho exilu v Anglii. Nesouhlasil příliš s poválečnou orientací na Moskvu. Byl posledním klasickým prozápadním demokratem v naší poválečné vládě, kde již získali komunisté K. Gottwalda rozhodující moc. Zřejmě z těchto důvodů byl s největší pravděpodobností odstraněn komunistickými tajnými službami. Proslul svým výrokem: Pravda vítězí, ale dá to fušku. [...]
- Podrobnosti
Roku 1850 se narodil v Hodoníně na Moravě filosof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident bývalé Československé republiky.
T. G. M. se narodil 7. 3. 1850 v Hodoníně v chudé rodině. Jeho otec sloužil jako pánský kočí. Mladý Tomáš se nejprve učil kovářem. Později, na přání své matky, navštěvoval gymnázium v Brně. Roku 1872 složil maturitu. Po ukončení studia na universitě ve Vídni odjel na cesty (Itálie a Německo). Rok strávil na univerzitě v Lipsku, kde se roku 1877 seznámil s Američankou Charlotte Garriguovou, [...]
- Podrobnosti
Roku 1610 byl od stavů království českého slavnostně na hradě Karlštejně k ostatním památnostem zemským uložen majestát císaře Rudolfa II. na svobodu náboženství.
Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609, zaručující nekatolíkům v Čechách svobodné provozování jejich náboženské praxe a vlastní církevní správu, je jedním z důležitých dokumentů našich dějin, a to i přesto, že poměry, které nastolil, netrvaly o mnoho déle než jedno desetiletí. Svým sociálním dosahem patřil v dané době k nejvýznamnějším evropským výsadám garantujícím náboženskou svobodu. [...]
- Podrobnosti
Roku 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna, vévoda friedlandský, spolu se svými stoupenci a důvěrníky Trčkou, Kinským a maršálkem Illovem.
Albrecht z Valdštejna byl jeden z největších vojevůdců českého původu, čelná postava třicetileté války. Narodil se 24. září 1583 v Heřmanicích u Jaroměře, jako člen chudší větve starodávného panského rodu Markvarticů, [...]
- Podrobnosti
Roku 1416 se usnesl kostnický koncil pohnat před svůj soud 452 českých panů, kteří protestovali proti upálení Mistra Jana Husa.
Katolická církev se domnívala, že smrtí Jana Husa se uklidní situace v českých zemích, ale opak byl pravdou. Už na podzim 1415 vystoupilo 452 šlechticů s protestem proti Husově smrti (z toho 90 příslušníků vysoké šlechty). Byl utvořen svaz husitské šlechty proti katolické lize. [...]
- Podrobnosti
Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechranicích u Hradce Králové, kde byl jeho otec pekařem a rolníkem. Po studiích na gymnáziu se mladý Rašín nechal zapsat na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1891 na této fakultě úspěšně promoval.Už v době svých studií se Rašín výrazně lišil od svých vrstevníků vysokou mírou vlastní politické aktivity, se kterou se zapojoval do všeho, co souviselo s osamostatněním českého národa z tehdejší Rakousko-uherské monarchie. [...]
- Podrobnosti
Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově. [...]
- Podrobnosti
Roku 1628 přišel proud českých vyhnanců s Janem Amosem Komenským do polského města Lešna, kde se poutníkům, unaveným dlouhým zimním pochodem a sklíčeným touhou po opuštěné vlasti, dostalo vlídného přijetí. Lešenské období Komenského života náleží k nejklidnějším a nejplodnějším. Komenský tu učil na školách a vytvořil tu svá četná díla, například Velikou didaktiku, Bránu jazyků aj. [...]
- Podrobnosti
Bitva u Stalingradu 2. 2. 1943 byla přelomovou bitvou 2. světové války, kdy Rudá armáda poprvé porazila do té doby nepřemožený wehrmacht, a od tohoto okamžiku převzala iniciativu na východní frontě. Bitva trvala půl roku a padlo během ní na 2 milióny vojáků na obou stranách. Bojovalo se takřka o každou ulici, o každý dům v ruinách města. Často se sváděli i týdenní boje doslova o jeden barák, vojáci byli v tak těsném kontaktu, že bojovali spolu obrazně i fakticky řečeno „polními lopatkami". Rudá armáda pod velením generála Žukova obklíčila a naprosto zdecimovala 6. německou armádu [...]
- Podrobnosti
S hospodářským úpadkem pobělohorské doby zesílil i politický, národnostní a kulturní útisk českého národa. Habsbursko–klerikální reakce vyvinula úsilí, aby vojenskou porážku české opozice dovršila také ideologickým porobením českého národa. Věc nebyla snadná v zemi, kde více než 90 % obyvatelstva patřilo k různým směrům evangelického vyznání. Bojovný jezuitský řád si vzal za úkol vyhladit všechna náboženská vyznání, která navazovala na husitské revoluční tradice. Český národ měl být pokatoličtěn a převeden znovu do područí římské církve. [...]
