- Podrobnosti
29. 11. 1378 zemřel tzv. „Otec vlasti", římskoněmecký císař a český král Karel IV. Obecně je tento český král a německý císař považován za nejúspěšnějšího panovníka. Je to opět jeden historický klam. Je tak chápán jenom proto, že během své vlády silně podporoval římskokatolickou církev a stavěl ji všude možně katedrály a stavby, aby si, jak se říká, udělal zásluhy v jejich „nebi". Současně tím přivedl královskou pokladnu na mizinu, a díky tomu mladý Václav IV., jeho syn, převzal království s dluhy a bez peněz. [...]
- Podrobnosti
Dne 26. června 1494 zemřel pan Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hejtman markrabství moravského. Žil ještě za krále Jiřího a sepsal v českém jazyce knihu s názvem „Lež a pravda“. Ctibor Tovačovský z Cimburka, slavný moravský pán, narozený v roce 1437, byl vzdělaným válečníkem i státníkem, jenž věrně stál při králi Jiřím v bojích proti jednotě panské a r. 1467 zvítězil u Pačkova. [...]
- Podrobnosti
9. června 1411, pražský mistr Jeroným Pražský veřejně spálil odpustkové listy římskokatolického papeže Jana XXIII. Češi byli prvním národem v Evropě, kteří otevřeně vystoupili proti odpustkům a zpochybnili jejich legitimitu z pohledu duchovního i teologického. Jenom připomínám, že mistr Jeroným pražský byl v roce 1416 upálen na stejném místě jako mistr Jan Hus poté, co jej zajali němečtí páni při útěku z Kostnice. [...]
- Podrobnosti
Dne 26. 1. 1949 začal v Československu první politický proces, a to s generálem Heliodorem Píkou, českým vlastencem, legionářem, bojovníkem proti nacistům, který skončil po vykonstruovaném procesu justiční vraždou. Vše bylo na objednávku moskevské NKVD a Stalina. V roce 1968 byl rehabilitován. [...]
- Podrobnosti
Dne 19. 1. 1969 zemřel na následky těžkých popálenin Jan Palach (upálil se 16. 1. - ve stejný den se narodila má maminka), jeden ze skupiny studentů, kteří chtěli svými činy vzbouřit tehdejší lidové mínění a poukázat na rezignaci československého lidu, aby neustali ve svém odporu proti okupantům a nastolenému režimu po porážce reformních snah českého lidu, tzv. Pražského Jara v roce 1968. [...]
- Podrobnosti
Dne 18. 1. 1409 byl vydán českým králem Václavem IV. královský výnos, tzv. Dekret Kutnohorský. Obecně se o tom říká, že tím omezil vliv cizinců na Pražské univerzitě. Opak je pravdou, pouze se tím upravil stav, který v dané době byl na všech evropských univerzitách, kdy vždy domácí národ měl hlavní slovo. Tak tomu bylo na všech tehdejších univerzitách, kromě pražské. Pražští mistři a žáci tak byli vždy přehlasováni cizinci – Němci, Sasy, Poláky, a šlo zejména o přidělování titulů nebo míst. [...]
- Podrobnosti
10. ledna 1055 zemřel český kníže Břetislav I., kronikářem Kosmou přezdívaný český Achilles. Vládl v Čechách v letech 1035-1055. Svou budoucí ženu unesl z kláštera ve Svinibrodu – šlo o dceru bavorského velmože, markraběte z Nordgau Jindřicha, Jitku ze Svinibrodu (též Juditu, Gutu), se kterou se oženil. Prostě jak se říká „muž činu" 
[...]
- Podrobnosti
V tento den si připomínáme vznik samostatné České republiky po rozdělení Československa na přelomu let 1992 a 1993. Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR). Obě republiky měly svou vlastní zákonodárnou národní radu a národní vládu. V pátek 1. ledna 1993 tak vznikly dva nové samostatné státy - Česká republika a Slovenská republika. [...]
- Podrobnosti
Chodové stejně jako Domažličtí přidrželi se víry podobojí a za českého povstání se přidali k odbojným českým stavům. Za to je stihly značné pokuty. Po vítězství na Bílé hoře – podobně, jak se dělo všude v Čechách – jim bylo nařízeno, aby se zřekli husitské víry a vrátili se v lůno církve římské. Roku 1625 don Huerta obdržel rozkaz všechny Chody uvést do lůna římskokatolické církve. [...]
- Podrobnosti
Karel Čapek, příslušník literární generace, která dozrála v letech první světové války, se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962). Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro děti. [...]
- Podrobnosti
Český básník, novinář a politik Karel Havlíček se narodil v roce 1821 v obci Borová (dnešní Havlíčkova Borová) u Přibyslavi. Karel Havlíček se začal podepisovat podle místa narození – Karel Havlíček Borovský. Pocházel ze zámožné kupecké rodiny. Vystudoval gymnázium a poté začal v roce 1838 studovat v Praze filozofii - šlo o přípravu na univerzitní studium. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly - kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. [...]
- Podrobnosti
Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný evangelický kostel, v druhém se pokusil tamní opat kostel odpůrců uzavřít. [...]
- Podrobnosti
V neděli 30. listopadu 1631 byly po 10 letech z mostských věží sňaty napíchnuté hlavy českých a moravských pánů - vůdců stavovského odboje, popravených 21. června 1621, a slavnostně přeneseny do týnského chrámu a potom v tajnosti pochovány. [...]
- Podrobnosti
Jan Sladký, zvaný Kozina byl legendární vůdce chodského povstání na konci 17. století. Kozina symbolizuje odpor českého lidu proti německému útlaku v tzv. době temna po bitvě na Bílé hoře. Chodové jsou obyvatelé 11 vesnic v okolí Domažlic. Jejich povinností bylo hlídat hraniční lesy, a v případě bojů chránit české země před vpádem nepřátel přes Šumavu. Zároveň střežili dvě důležité obchodní stezky z Bavor do Čech. Tyto hraniční povinnosti přinášely Chodům jistá práva. [...]
- Podrobnosti
Dnes si připomínáme smrt Jana Ámose Komenského (15. 11. 1670).
J. A. Komenský byl velký duch, mystik jednoty bratrské a pravé křesťanské spirituality, navíc s velmi rozvinutým darem duchovní vhled přenést do praktické roviny. Byl na svou tehdejší společnost příliš „napřed", neboť jeho myšlenky jsou nadčasové, jako všech mystiků. Za svůj život přišel o dvě manželky, děti, v Lešnu v Polsku mu shořela jeho takřka 20letá práce, nakonec skončil ve vyhnanství v Nizozemí, jako jedné z posledních protestantských zemí tehdejší doby. [...]
- Podrobnosti
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. 11.1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. Zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let rozhodujícím způsobem ovlivnila osud českého státu. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické - armáda Katolické ligy a armáda císaře Svaté říše římské. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou, ale lépe postavenou stavovskou armádu.
- Podrobnosti
Dne 4. 11. 1419 došlo k první bitvě husitských válek - bitvě u Živohoště, nedaleko Nového Knína (kde máme mimo jiné chatu). Je to málo známo, obecně se traduje, že první bitvou byla známá bitva u Sudoměře. Jihočeští ze Sezimova ústí a západočeští poutníci (domažličtí, klatovští a sušičtí) - husité se vydali na celozemský husitský sněm do Prahy svolaný na den přenesení ostatků sv. Ludmily, 10. listopadu. [...]
- Podrobnosti
Dnes si připomínáme nejdůležitější státní svátek, v kterém si připomínáme zejména to, že novodobá národní svoboda a státní svrchovanost nejsou zdaleka samozřejmostí, ale že byly těžce vybojovány, a tisíce Čechů a Slováků za to, že dnes žijeme ve vlastním samostatném státě, zaplatilo cenu nejvyšší – svůj život. Současně si tím také připomínáme celý národnostně osvobozenecký zápas Čechů za svou samostatnost, kterou jsme ztratili po bitvě na Bílé hoře [...]
- Podrobnosti
Dne 11. 10. 1424 u Přibyslavi zemřel Jan Žižka z Trocnova, později z Kalicha, největší vojevůdce v českých národních dějinách. Před rokem 1989 měl dokonce 11. října svátek Jan. To bylo pak v rámci odnárodňovacího procesu zrušeno, aby Češi nebyli tak bujní. Jana Žižku lze přirovnat ke “krizovému manažerovi", kterého husitská revoluce vynesla do popředí z nutnosti obrany jak své víry, tak národa a českého státu jako takového. [...]
- Podrobnosti
Dne 30. 9. 1938 československá vláda přijala mnichovský diktát. Důsledkem této dohody přišlo Československo o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, které náležely zemím Koruny české od středověku. Docházelo k pronásledování německých antifašistů a Židů a k vyhánění Čechů, přičemž těm, kteří v pohraničí zůstali, odebrali Němci národnostní a některá občanská práva. Československo dále přišlo o soustavu pohraničních pevností, [...]
- Podrobnosti
Dne 29. 9. 1938 se koná mezinárodní konference v Mnichově, kterou oficiálně zorganizoval Mussolini. Sešli se zde Hitler, Chamberlain (a ministr zahraničí Halifax), Mussolini (a ministr zahraničí Ciano), Daladier (a tajemník ministra zahraničí Léger). Léger jako zarytý pacifista neúnavně přesvědčuje ministerského předsedu, aby všem německým požadavkům ustoupil. Celý průběh setkání je neorganizovaný, nebyl žádný jednací řád, celé to má povahu ve stylu: Hitler něco předloží, ostatní odsouhlasí. [...]
- Podrobnosti
Nástup nacistů k moci v Německu v roce 1933, ve spojení s neúspěchem jednání na odzbrojovací konferenci v Ženevě v témže roce, představoval zásadní kvalitativní přelom v zahraničně-politickém postavení Československa. Rostoucí napětí druhé poloviny 30. let nakonec vyvrcholilo v roce 1938, kdy vzrůstající agresivita sousedního Německa vedla nejprve k přijetí mimořádných opatření v době 20. května do 22. června a nakonec k vyhlášení všeobecné mobilizace 23. září 1938. [...]
- Podrobnosti
Dne 19. 9. 1398, Jeroným Pražský se stal bakalářem svobodných učení Pražské univerzity. Jeho učitelem a přítelem byl Mistr Jan Hus. Společně hrávali šachy. Pak působil na Oxfordu (zde se seznámil se spisy Wiklefa, které přivezl Husovi), pro hlásání bludů byl vyhnán. Potom působil na Sorboně, odtud byl opět pro „bludy" vyhnán. Nakonec působil v Kolíně nad Rýnem a Heiderbergu. [...]
- Podrobnosti
Dne 14. září 1937 zemřel na zámku lánském český filosof a sociolog, náš první československý prezident T. G. Masaryk.
Narodil se v Hodoníně na Moravském Slovácku, studoval na německých školách v Brně a ve Vídni, kde r. 1876 promoval a habilitoval se na universitě r. 1879. Do Prahy byl povolán za mimořádného profesora 1882, na řádného povýšen r. 1896. Vlastním oborem Masarykovým byla sociologie, ale jeho osobnost aktivně zasahovala do všech oborů života vědeckého i veřejného. [...]
