- Podrobnosti
- Napsal Ing. Jiří Krutina
Základní jednotkou pro stát bývá národ, pak hovoříme o národních státech. Jsou však i výjimky, pak hovoříme o tzv. mnohonárodnostních státech, jako bylo například habsburské Rakousko-Uhersko nebo dnešní Švýcarsko. V habsburském Rakousku-Uhersku byl všem ostatním nadřazen národ Němců, všechny ostatní slovanské národy měly až druhořadé postavení, což se promítalo do všech oblastí života. Naopak příkladem fungujícího mnohonárodnostního státu nám může být dnešní Švýcarsko. Je jistě zajímavé zejména tím, že je neutrální, neúčastní se tedy žádných vojenských bloků a současně v referendu jeho občané odmítli připojení k EU. [...]
- Podrobnosti
- Napsal Mgr. Martin Adamec
V lednu 2007 byla na adresu Archivu Muzea Paměti Holokaustu Spojených států doručena zásilka, jejímž obsahem bylo fotografické album s nápisem „Osvětim 21. 6. 1944“, které obsahovalo kolekci fotografií z jednoho z největších nacistických vyhlazovacích koncentračních táborů Osvětim a Osvětim-Březinka. Ačkoli jméno autora fotografií nebylo v albu nikde uvedeno, podle dat a dalších indícií se podařilo zjistit, že album vytvořil SS-Obersturmführer Karl Höcker, který pracoval v Osvětimském táboře od května 1944 až do ledna 1945, [...]
- Podrobnosti
- Napsal Ing. Jiří Krutina
Existují různé pohledy a různé rétoriky s nimi spojené. Obecně „pravicoví“ politici nám opakovaně připomínají totalitu minulého režimu – zejména když sami nedokáží nic jiného nabídnout. To je jistě v pořádku, ale je zajímavé, že nejsou tak horliví v případě jiných totalit – jako kdyby existovalo jediné zlo, a to zlo minulého režimu. V případě bývalého pracovního tábora Lety u Písku, kde byl v době německé okupace ČSR romský pracovní tábor, v němž zahynuli lidé, se hovoří o zneuctění daného pietního místa nedalekým vepřínem, byť je prokázáno, že tento nestojí na místě bývalého tábora, ale o kus dále. Tedy je to spíše bezpodstatné horlení nad „neúctou“. [...]
- Podrobnosti
- Napsal Ing. Jiří Krutina
Válka není jenom její nejhrubší obraz v podobě otevřeného střetu vojáků na frontě – to je řekněme „horká“ podoba války, ale válka má i jinou podobu – „studenou“, zevně na první pohled neviditelnou, přesto tato podoba války je stejně nesmlouvavá. Dokonce i dnes jsme stále ve válce – byť je zevně mír a nikde v Evropě se otevřeně neválčí „horkou“ cestou . Ale nebylo to tak dávno, kdy se „horce“ válčilo i v Evropě, viz dvě války v bývalé Jugoslávii v nedávných devadesátých letech. Nemysleme si, že žijeme v nějakém míru na „věčné časy“ – v tomto světě není nic na „věčnost“ – naopak, vše je velmi nestálé a pomíjivé, podstatně samo o sobě bezpodstatné – což neznamená, že bez svého vnitřního významu (loga) a bez působení a ovlivňování našich životů. [...]
- Podrobnosti
- Napsal Ing. Jiří Krutina
O „Rumburské vzpouře“ jsem se poprvé dozvěděl ještě z dětství, když jsme byli na návštěvě u mé prababičky v Benešově, kterou jsem ještě jako dítě zažil. Zemřela v 98 letech ve spánku. Ještě ve svém věku měla tmavý cop až k pasu. Byla mi v dětství ztělesněním „moudré stařeny“. Měl jsem ji rád, ona mě také. Často nám vyprávěla o svém životě, který byl opravdu těžký. Prožila obě světové války a v obou přišla o syny. Velmi často opakovala a připomínala nám: nevěřte nikdy Němcům, že ona je má přečtené. [...]
